Sedím v ordinaci, poslouchám lékaře a slyším tu větu, kterou chce slyšet každý: "Výsledky máte dobré." Úleva. Fakt velká. Jenže pak mi do ruky přistane lékařská zpráva plná čísel, zkratek a slov, která normální člověk v běžném životě nepoužívá. A i když mi bylo řečeno, že je všechno v pořádku, doma na tu zprávu koukám a hlavou mi stejně...
Ano… fakt o tom mluvím. Jo. Mluvím. Protože čokoláda je přesně ta věc, u které se diabetik buď tváří, že neexistuje, nebo má výčitky už při pohledu na obal. A já už výčitky mít nechci. Chci normální život s cukrovkou, ne život bez radosti.
Pedikúru řeším, jako důležitou součást péče o zdraví. Dnes už vím, že u diabetu nejsou nohy "jen nohy". Jsou to naše každodenní opory a taky místo, kde se průšvih může rozjet hodně nenápadně. A právě proto jsem si zamilovala přístrojovou pedikúru.
Nejde o disciplínu. Jde o pravidelnost a laskavost.
Jsou dny, kdy víš, že bys "měla" řešit spoustu věcí… Ale realita je taková, že tě bolí koleno, pálí svaly, nohy jsou těžké a ty prostě potřebuješ úlevu teď hned. Tohle jsou věci, které mi pomáhají alespoň trochu a které zvládneš doma i ty bez stresu.
Cukrovka se neptá, jestli se mi to hodí. Někdy je tichá, jindy o sobě dá vědět způsobem, který nejde ignorovat. A u mě to často odnášejí nohy. Dívám se na ten obrázek a vidím v něm přesně ty dny, kdy si říkám "už zase." Bolí mě koleno mám v něm artrózu a mám poškozenou chrupavku. Svaly neskutečně pálí, i když...
Co je edukační pobyt pro diabetiky a kdo ho pořádá
1. Příspěvek na přístrojové ošetření nohou – až 3 000 Kč
