Tabulky s hodnotami a zmatený diabetik

Když jsem nedávno sdílela tabulku s hodnotami cukru v krvi, přišlo mi několik zpráv se stejnou otázkou: "Andy, proč se někde píšou jiné hodnoty než jinde?" A upřímně – vůbec se nedivím, že v tom mají lidé zmatek. Sama jsem na začátku diabetu seděla nad různými tabulkami a říkala si, jak je možné, že každá říká něco trochu jiného.

Možná jste už také viděli přehled, kde se píše, že normální cukr nalačno je do 5,6 mmol/l a po jídle do 7,8 mmol/l. Jenže pak člověk otevře stránky o diabetu nebo mluví s diabetologem a najednou slyší, že pro diabetika je v pořádku třeba 7 mmol/l před jídlem nebo kolem 8–10 mmol/l po jídle. Tak kde je pravda?

Ve skutečnosti jsou pravda obě věci. Jen každá tabulka slouží k něčemu jinému.

Ty přísnější hodnoty totiž používají lékaři hlavně k tomu, aby zjistili, jestli je člověk zdravý, jestli už je v takzvaném prediabetu, nebo jestli má diabetes. Jsou to tedy diagnostické hodnoty. Když má někdo opakovaně nalačno 7 mmol/l a více, je to jedno z kritérií pro diagnózu cukrovky. Stejně tak když má po jídle nebo při testu glukózy hodnotu nad 11 mmol/l.

Jenže když už člověk diabetes má, situace je trochu jiná. Tělo totiž nefunguje úplně stejně jako u zdravého člověka a cílem léčby není mít neustále "učebnicové" hodnoty, ale hlavně udržet cukr v bezpečném rozmezí bez velkých výkyvů. A právě proto mají diabetici často nastavené trochu jiné cílové hodnoty.

V praxi se většinou doporučuje, aby byl cukr před jídlem přibližně mezi 4 až 7 mmol/l. Po jídle se pak za dobrou hodnotu považuje zhruba do 8 až 10 mmol/l. Samozřejmě záleží na typu diabetu, věku, léčbě i doporučení lékaře, ale pro většinu lidí je to orientační rozmezí, které se používá.

Možná to na první pohled vypadá jako maličkost, ale právě tahle drobnost způsobuje spoustu zbytečného stresu. Kolikrát mi někdo napíše, že má po jídle 8,5 mmol/l a myslí si, že je to strašně špatně, protože někde viděl, že "norma" je do 7,8. Jenže to je norma pro zdravého člověka bez diabetu, ne pro někoho, kdo už cukrovku léčí.

Co je ale opravdu důležité hlídat vždycky, je příliš nízký cukr. Hodnota pod 3,9 mmol/l už znamená hypoglykémii a je potřeba ji řešit. Nízký cukr totiž může být pro tělo stejně nepříjemný a někdy i nebezpečnější než ten vyšší.

Diabetes mě naučil jednu věc – tabulky jsou dobré jako orientace, ale nejsou to známky ve škole. Každé tělo reaguje trochu jinak, každé jídlo může udělat něco jiného a někdy prostě cukr vyskočí, i když jsme udělali všechno správně. Důležité je sledovat svůj vlastní trend, rozumět svému tělu a nenechat se rozhodit jedním číslem na glukometru.

A pokud vás někdy nějaká tabulka vyděsí, zkuste si vždycky položit jednoduchou otázku: je to tabulka pro zdravého člověka, nebo pro diabetika? Často právě tam leží celé vysvětlení.