Procházka a cukrovka

18.01.2026

 Malý krok, který mi každý den pomáhá víc, než se zdá. Jsou dny, kdy se mi nechce vůbec nic. Cukrovka si vezme energii, hlava je plná myšlenek a tělo by nejradši zůstalo doma. A právě v těch dnech si říkám: "Aspoň malá procházka." Ne výkon, ne plán, jen krok za krokem ven. Procházka se pro mě stala jedním z nejjednodušších, ale zároveň nejúčinnějších pomocníků v životě s cukrovkou. Nejde o sport, jde o pohyb. Nemusím se převlékat do sportovního oblečení ani hlídat tempo. Jdu tak, jak mi to je příjemné. Někdy jen kolem domu, jindy k rybníku, do lesa nebo na kopec. Někdy se projdu městem, nebo jen dojdu pěšky na nákup. A přesto se děje něco důležitého – tělo se hýbe a cukr reaguje. Často si všímám, že po klidné procházce se mi glykémie srovná, nebo klesne pozvolna. Hlava se uklidní, únava není tak těžká, večer se mi lépe usíná. Příroda je jako bonus navíc. Když jdu ven, nesleduju jen kroky. Sleduju svět kolem sebe. Ptáky, vodu, stromy, oblohu. Někdy fotím, jindy jen stojím a dýchám. Cukrovka je hodně o číslech, měření, kontrole. Procházka mi dává opak – klid a přítomný okamžik. A ten klid má překvapivě velký vliv i na cukr. Stres ho totiž umí rozházet víc než kousek čokolády. Když mám nízký, nebo vysoký cukr samozřejmě poslouchám tělo. Když cítím, že cukr klesá, nejdu daleko a mám u sebe vždy něco malého k doplnění. Při vyšších hodnotách je procházka často přesně to, co pomůže jemně, bez tlačení na výkon. Naučila jsem se, že nemusím dělat věci "správně podle tabulek". Stačí je dělat citlivě k sobě. Procházka není málo. Možná si říkáš, že obyčejná procházka nemůže nic změnit. Já si to dřív myslela taky. Ale dnes vím, že právě tyhle malé věci dělají s cukrovkou největší rozdíl. Nejde o kilometry. Nejde o čas. Jde o pravidelnost a laskavost k vlastnímu tělu.

 Moje malá výzva pro tebe 

 Zkus si dnes nebo zítra dát 10–15 minut venku. Bez cíle. Bez výkonu. Jen jít. Podívat se kolem sebe. Dýchat. Být chvíli sama se sebou. Cukrovka se totiž nežije jen doma u glukometru. Žije se i venku. 

 Zkrátka moje heslo je : 

Vyjdi ven, budeš zdravější a šťastná!!!

Já mám výhodu, že chodím každý den pěšky do práce. Máme také psa a ten musí každý den také ven.

 Nemusíš plnit žádné normy!!! 

Ideál je 20–30 minut 

Minimum je 10 minut 

Když není energie stačí 5 minut ( třeba po bytě, nebo jen na dvorek, nebo vykouknout ven z domu)

Důležitější než délka je pravidelnost. 

Jak často chodit na procházku? 

Klidně každý den, nebo po jídle, nebo jen ve dnech, kdy máš sílu. Všechno se počítá. 

 Kdy je procházka nejvíc prospěšná? 

Nejlepší čas je ten, který zvládneš dlouhodobě. 

Ráno nastartuje tělo, zklidní hlavu a pomůže s ranní glykémií. 

Po jídle (velmi doporučené). Už 10–15 minut po jídle pomáhá snížit cukr.  Po jídle zlepšuje trávení.  

Večer uvolní stres, zklidní nervový systém a podporuje lepší spánek.  Vyber si jeden čas podle sebe a nebo se jdi projít vícekrát za den. To je pro každého individuální podle možností a zdravotního stavu. Jen ty znáš své tělo nejlépe.

 Procházka a psychika 

Procházka není jen pohyb. Je to mentální hygiena. Pomáhá snížit stres, ulevit od napětí, vyčistit hlavu a zlepšit náladu. A protože stres zvyšuje cukr v krvi, jak se říká klidnější mysl = stabilnější glykémie. Nemusíš (ale můžeš) poslouchat hudbu, mluvit, přemýšlet.  Stačí jen tak jít, dýchat a vnímat svět kolem sebe.

 Procházka a glykémie

 Při chůzi svaly spotřebovávají glukózu. Tělo lépe reaguje na inzulín. Cukr se může přirozeně snižovat.

 Největší efekt má:  krátká procházka po jídle a pravidelná chůze.  Bez výkyvů. Bez tlaku.

 Když se ti nechce nebo nemůžeš

 I tehdy: obejdi dům. projdi se po bytě, vyjdi jen před vchod.  Nejde o výkon. Jde o pohyb těla. 

A teď si to shrneme

 procházka je jeden z nejlepších pohybů při cukrovce

 pomáhá tělu i hlavě je bezpečná, dostupná a účinná

 dá se dělat v každém věku 

A hlavně: je to pohyb, který si tělo pamatuje a za který ti poděkuje !!!