O mně... Na úvod.. 

Piercing je malá věc. Aspoň tak to říká okolí. "Vždyť je to jen dírka." Jenže když máš cukrovku, žádná dírka není jen dírka. A přesně s tímhle nastavením jsem o piercingu začala přemýšlet i já.

Tetování jsem dlouho chtěla. Ne proto, že je "moderní", ale protože pro mě znamená příběh. Jenže pak je tu cukrovka. A s ní klasické otázky, které si jako diabetik kladu skoro u všeho:

Ano… fakt o tom mluvím. Jo. Mluvím. Protože čokoláda je přesně ta věc, u které se diabetik buď tváří, že neexistuje, nebo má výčitky už při pohledu na obal. A já už výčitky mít nechci. Chci normální život s cukrovkou, ne život bez radosti.

Pedikúru řeším, jako důležitou součást péče o zdraví. Dnes už vím, že u diabetu nejsou nohy "jen nohy". Jsou to naše každodenní opory a taky místo, kde se průšvih může rozjet hodně nenápadně. A právě proto jsem si zamilovala přístrojovou pedikúru.

Nejde o disciplínu. Jde o pravidelnost a laskavost.

Jsou dny, kdy víš, že bys "měla" řešit spoustu věcí… Ale realita je taková, že tě bolí koleno, pálí svaly, nohy jsou těžké a ty prostě potřebuješ úlevu teď hned. Tohle jsou věci, které mi pomáhají alespoň trochu a které zvládneš doma i ty bez stresu.

U diabetika je bolest nohou víc než jen nepohodlí. Často je to způsob, jakým tělo říká, že něco dlouhodobě nezvládá. A problém je, že jsme zvyklí vydržet víc, než bychom měli. Zpozorni, když se objevuje bolest, která trvá dny, nebo týdny a nemizí ani v klidu. Pálení, brnění, mravenčení hlavně večer, nebo v noci. Bolest kolen a kloubů, která...

Cukrovka se neptá, jestli se mi to hodí. Někdy je tichá, jindy o sobě dá vědět způsobem, který nejde ignorovat. A u mě to často odnášejí nohy. Dívám se na ten obrázek a vidím v něm přesně ty dny, kdy si říkám "už zase." Bolí mě koleno mám v něm artrózu a mám poškozenou chrupavku. Svaly neskutečně pálí, i když...

Co je edukační pobyt pro diabetiky a kdo ho pořádá

1. Příspěvek na přístrojové ošetření nohou – až 3 000 Kč

Ježdění s RC modely jako procházka

Fotografování a procházka. Když pohyb dává smysl a cukrovka má pauzu.

Pro někoho práce, pro mě terapie. A od chvíle, kdy žiju s cukrovkou, je pro mě zahrada ještě víc než jen místo se záhony. Když vejdu na zahradu, zpomalím. Vypnu hlavu. Tělo se začne hýbat tak nějak přirozeně bez tlaku, bez výkonu. A přesně to mi s cukrovkou dělá dobře. Pohyb, který nebolí Na zahradě se hýbu "nenápadně". Přesazuju,...

Malý krok, který mi každý den pomáhá víc, než se zdá. Jsou dny, kdy se mi nechce vůbec nic. Cukrovka si vezme energii, hlava je plná myšlenek a tělo by nejradši zůstalo doma. A právě v těch dnech si říkám: "Aspoň malá procházka." Ne výkon, ne plán, jen krok za krokem ven. Procházka se pro mě stala jedním z...